Používáme soubory cookies Pro zajištění správného fungování webu, personalizaci obsahu a zlepšování našich služeb používáme soubory cookies. Některé jsou nezbytné pro fungování webu, jiné využíváme pro analytické a marketingové účely. Kliknutím na „Přijmout všechny" souhlasíte s jejich používáním. Své preference můžete kdykoli změnit.
Už více než sto let má Gekkoso své pevné místo v japonském výtvarném prostředí. Není pouze výrobcem a prodejcem výtvarných potřeb, ale svébytným výtvarným domem a živou komunitou, která propojuje umělce a tvůrčí osobnosti napříč obory. Prostřednictvím obchodu, galerie a zázemí pro umělecké rezidence vytváří prostor nejen pro setkávání, ale také pro vznik a sdílení nové tvorby.
Obsah článku
Duha / krajina Tojamy a zrod citu pro barvy
Vliv tokijské umělecké komunity / tokijský salon a přátelství s umělci
První japonské olejové barvy / cesta k vlastním pigmentům a nezávislosti
Barevný rukopis Gekkoso / Barva jako počátek tvůrčího procesu
.
.
.
.
.
.
Duha
Vztah značky Gekkoso k barvám se zrodil už v dětství jejího zakladatele Hjózóa Hašimota. Vyrůstal v hornaté krajině prefektury Tojama, obklopený přírodou, jejíž proměnlivost mohl každodenně pozorovat. Díky častým letním přeháňkám se na obloze pravidelně objevovaly duhy, které ho fascinovaly hrou světla a rozmanitostí barevných odstínů. Právě v rodném kraji se formovalo jeho vnímání barev a jejich vzájemné souhry.
Vliv tokijské umělecké komunity
Po přestěhování do Tokia křižoval Hjózó Hašimoto jako pošťák ulice města na kole. Důležitým okamžikem pro něj bylo setkání s básníkem Tekkanem Yosanem a jeho ženou Akiko, kteří ho uvedli do svého salonu, kde se pravidelně scházeli malíři, básníci a další umělci. Postupně tak poznával, jak pracují a co při své tvorbě potřebují. Japonští malíři tehdy naráželi na nedostatek kvalitních barev, které by odpovídaly jejich představám. Právě z rozhovorů o potřebách umělců postupně vzešla myšlenka na vlastní obchod, která v roce 1917 dostala konkrétní podobu. Název Gekkoso navrhl básník Tekkan Yosano a na podobě loga se podíleli umělci z Hašimotova okruhu přátel. Gekkoso tak od samého počátku neslo otisk umělecké komunity, z níž vzešlo.
foto: archiv Gekkoso
První japonské olejové barvy
Vedle prodeje v obchodě rozvážel Hjózó Hašimoto barvy umělcům také osobně na kole. Právě díky tomuto bezprostřednímu kontaktu si uvědomil, že proměnlivá kvalita dovážených barev neodpovídá potřebám jejich tvorby. Přestože neměl žádné odborné vzdělání, rozhodl se pustit do vývoje vlastních pigmentů. Metodou pokusů a omylů sbíral minerály v říčních korytech, drtil je, vypaloval a znovu drtil, dokud nedosáhl požadovaných odstínů. První barvou, kterou se mu podařilo vyvinout, byla kobaltová modř. Později přibyla titanová běloba a také charakteristická Gekkoso Pink, která v roce 1971 získala první místo ve Světové soutěži olejových barev. Vlastní výroba umožnila Gekkoso nabídnout umělcům materiály stálé kvality a postupně rozvíjet barevnou paletu podle jejich potřeb.
foto: archiv Gekkoso
Barevný rukopis Gekkoso
Barvy v podání Gekkoso nejsou dílem náhody. Jejich sytost i konkrétní odstíny mají původ v mimořádné citlivosti Hjózóa Hašimota a jeho přesvědčení, že právě barva je základním prostředkem uměleckého vyjádření. Tento přístup prostupuje celým sortimentem, nejvýrazněji se však propisuje do obálek ikonických skicáků. Právě na nich dostávají syté odstíny prostor ve velké, čisté ploše, která nechává naplno vyniknout jejich hloubce. Barva tak provází tvorbu ještě dříve, než se tužka nebo štětec poprvé dotknou papíru.