Back to Salzkammergut

Back to Salzkammergut

každodenní momenty

Po loňské návštěvě Salzkammergutu bylo jasné, že se sem vrátíme. Tentokrát jsme měli před sebou tři dny chytání, základnu v Bad Ischlu a několik vod, které jsme chtěli znovu projít. Některé jsme znali. Některé ne. Jako obvykle jsme měli plán. A jako obvykle se během prvních dvou dnů ukázalo, že plán a realita jsou dvě rozdílné věci.

TL;DR

Tři dny muškaření v rakouském Salzkammergutu

Návrat na známý Rettenbach a nečekaná změna plánu

Hledání nové vody mimo hlavní revíry

Deštivý den na Koppentraunu

Proč se sem budeme chtít vrátit

Bad Ischl Base

Budík zvonil ve 4 ráno. Nedělní cesta z Prahy byla překvapivě rychlá. Až na jednu zastávku kvůli rakouské dálniční známce jsme jeli prakticky bez zastavení a krátce po osmé ráno přijeli do Bad Ischlu. Tentokrát jsme bydleli v Apartment 11. Nenápadný apartmán pár minut od vody. Nic luxusního, ale přesně to, co člověk na podobném tripu potřebuje. Parkování přímo pod okny, byt v přízemí a dobře vybavená kuchyně. Pruty, broďáky a zbytek vybavení šly z auta rovnou dovnitř. Před námi byly tři rybářské dny. Největší otázkou nebyla voda, ale povolenky. Měli jsme neděli, pondělí a úterý na chytání a několik možností, jak jednotlivé dny poskládat. Nakonec jsme začali tam, kde jsme to znali nejlépe.

Rettenbach I

První zastávkou byl Rettenbach I. O téhle vodě jsme už psali dříve. Úzká horská říčka schovaná mezi stromy, spousta ryb a voda, která vypadá jinak za každým ohybem. Právě proto se sem člověk rád vrací. První den jsme strávili hlavně na známých místech. Po dlouhé cestě nebyl důvod nikam spěchat. Spíš jsme si znovu připomínali jednotlivé úseky a dostávali se zpět do tempa. 

Odpoledne jsme se vydali podívat na Rettenbach II. Cesta vede několik kilometrů podél řeky až ke Gasthaus Rettenbachalm, kde je malé parkoviště a zároveň výchozí bod pro horní část revíru. Najednou se všechno změní. Louky, krávy, les a úzká horská voda, která má s dolní částí Rettenbachu společné snad jen jméno. Dali jsme si pití, prošli okolí a chvíli jen seděli venku. Pokud budete někdy v okolí, stojí za to se zde zastavit i bez prutu. Celé místo působí jako malá horská oáza. Druhý den jsme měli chytat právě tady.

Road Closed

Druhý den ráno jsme nasedli do auta a vyrazili zpět nahoru. Po několika minutách bylo po plánu. Silnice byla uzavřená kvůli opravě a podle informační tabule měla zůstat zavřená celý týden. Rettenbach II byl mimo hru. Chvíli jsme přemýšleli, co dál. Nakonec stačil jeden telefonát do Hurchu. Situaci jsme vysvětlili a bez problémů změnili povolenku zpět na Rettenbach I. Ve výsledku to možná dopadlo lépe, než jsme čekali.

První den jsme totiž nestihli projít horní část revíru nad mostem. Právě tam jsme zamířili. Asi kilometr proti proudu jsme narazili na jednu z největších tůní na celé řece. Z břehu bylo vidět množství ryb a celé místo působilo úplně jinak než spodní část revíru. Za tůní se voda zařezala mezi skalní stěny. Břehy byly místy tak strmé, že další postup byl prakticky nemožný.

Suchá muška tentokrát moc nefungovala. Většina ryb přišla na nymfy a přírodní vzory. Znovu nás překvapilo, jak dobře zde fungují větší mušky. Ryby na těchto vodách nejsou zdaleka tak opatrné jako na mnoha českých řekách. Odpoledne jsme se přesunuli zpět pod most, kde je několik krásných táhlých proudů a mělčích pasáží. Právě tady jsme zůstali až do večera. 

Looking for Something Different

Po dvou dnech na Rettenbachu přišel čas rozhodnout, kam dál. Revíry od Hurchu známe poměrně dobře. Psali jsme o nich už při minulé návštěvě a stále si myslíme, že patří mezi nejlepší možnosti v oblasti. Jsou dobře organizované, povolenky se řeší snadno a většina vod je dobře přístupná autem. Právě v tom byl ale tentokrát problém. Nechtěli jsme pohodlnou variantu. Hledali jsme novou vodu. Méně silnic. Méně lidí. Více chození. Večer jsme tak seděli nad mapou a hledali něco, co jsme ještě neznali. Nakonec jsme skončili u Koppentraunu. Povolenky se prodávají v Gasthofu Staud'nwirt v Bad Aussee, odkud je to na revír jen pár minut autem. Nebyla to nejjednodušší volba. A právě proto nás lákal

Rainy Day

Úterý přineslo déšť. Ne silný. Spíš ten typ počasí, který člověk v horách očekává. Nízká oblačnost, občasná přeháňka a světlo, které dává celé krajině úplně jinou atmosféru. Pro povolenku jsme zamířili do Staud'nwirtu v Bad Aussee. Malý rodinný penzion, restaurace, několik míst pro karavany a řeka přímo za domem. Povolenku jsme vyřídili během několika minut a dali si ranní kávu na terase. Pokud plánujete chytat v okolí Bad Aussee, je to dobré místo, kde začít.

Koppentraun

Na Koppentraun jsme dorazili kolem poledne. Po dvou dnech na Rettenbachu působila řeka úplně jinak. Širší voda, větší proudy a otevřenější krajina. Místo úzké horské říčky najednou stojíte u řeky, která vám dovolí vidět mnohem dál. Právě zde jsme našli to, co jsme hledali. K zajímavým místům se člověk musí projít. Není to voda, kde zaparkujete u každé druhé tůně. Možná právě proto jsme během dne potkávali jen minimum lidí. Déšť přicházel a odcházel, ale podmínky byly výborné. Řeka měla krásnou barvu a každá další zatáčka nabízela něco nového. Dlouhé proudy střídaly hlubší jámy a široké štěrkové lavice. Na podobných vodách nás vždy baví jedna věc. Člověk nikdy neví, co najde za dalším ohybem. Někdy zajímavou vodu. Někdy rybu. A někdy jen další důvod pokračovat ještě o pár set metrů dál. Koppentraun na nás udělal přesně ten dojem, v jaký jsme doufali.

Evening Session

Na závěr dne jsme se přesunuli ještě kousek nad Eselsbach. Prakticky pod samotný Staud'nwirt. Po celodenním chození to bylo ideální zakončení celého tripu. Déšť konečně ustal, údolí se začalo ukládat k večeru a posledních pár hodin jsme strávili bez větších přesunů. Jen voda. Několik ryb. A ticho. Rettenbach II nám tentokrát utekl. Ale právě podobné věci bývají často důvodem, proč se člověk vrací. A do Salzkammergutu se vrátíme určitě znovu. Tentokrát snad i na vodu, kterou jsme měli celou dobu na dosah, ale nakonec jsme se k ní vůbec nedostali.

Tokyo Tools ©